Ve Francii opět hoří katedrála

napsal: Mons. Dominik Duka, OP  → 

Musím přiznat, že další požár význačné katedrály ve Francii ve většinově katolické oblasti Nantes se mnou mohutně otřásl. Celý život věřím, že patříme do kulturní oblasti západní křesťanské civilizace, která se zrodila ve 13. století a která stojí na třech pilířích: katedrála, univerzita a špitál. Studium, věda, víra a charita (pomoc bližnímu). Loňský požár Notre Dame v Paříži byl chápán širokou veřejností jako něco, co bychom mohli srovnat se zapálením Alexandrijské knihovny a dlužno dodat, že jsem dodnes nenalezl uspokojivý závěr vyšetřování jeho příčin. Do dnešního dne neznáme příčinu požáru v Notre Dame. Ptejme se, jak k tomuto požáru mohlo dojít. Zároveň vyzývám tisk, aby o těchto událostech přinášel pravdivé a poctivé svědectví, bez zámlk a apeluji na úřady, aby byli ke svým občanům upřímní.

Dnes je jisté, že katedrála Notre Dame požár přežila a přečkala i následný útok těch, kteří by ze starobylé katedrály chtěli udělat obchodní centrum či něco jako lunapark. Nyní tu máme nový požár katedrály, tentokrát bezpochyby úmyslně založený. Víme také, že v předchozích letech ve Francii proběhly útoky na množství význačných francouzských kostelů, včetně podlé vraždy samotného kněze Jacquese Hamela, v moment sloužení bohoslužby. Čísla útoků vůči křesťanským kostelům a židovským synagogám dosahují enormní výše. Jistě někdo může zprávu amerického think-thanku Gatestone Institute umenšit jako výstup „far-right“ pravice, v takovém případě se ale ptám, co je na zveřejněných číslech nesprávného.

Požár katedrály v Nantes považuji za druhý útok na naši civilizaci. Pokud se někdo domnívá, že jsem nepřítelem západní civilizace, tak ho mohu ujistit, že v takovém případě bych musel být členem organizací a ideologií, se kterými po celý život vedu zápas o svobodu a se kterými bojoval už můj otec, i dědeček. Budeme-li k ničení ničení symbolů naší civilizace mlčet, tak shoříme podobně jako Alexandrijská knihovna či Reichstag. Uvědomme si, že v takovém případě skončí všechny naše výdobytky, jako je demokracie, úcta k lidským právům i vzájemné toleranci v odlišnostech.

Autor zamyšlení: Mons. Dominik Duka, OP


Evropské kostely – poničené, pokálené nebo podpálené

Jen v březnu 2019 byly poničeny nebo zapáleny čtyři kostely. Německý web PI-News to popsal takto: „V naší zemi probíhá plíživá válka proti všemu, co symbolizuje křesťanství: jsou to útoky na kříže na vrcholcích hor, na sošky svatých v kapličkách u silnic, na kostely… a nedávno dokonce i na hřbitovy.“ V téměř každém případě útoku vandalů na kostely se úřady a média snaží identitu vandalů zatajit. V těch vzácných případech, kdy na veřejnost unikne informace, že pachatelé jsou muslimové a migranti, jsou pachatelé prezentováni jako duševně nemocní lidé. “Téměř nikdo nepíše ani nemluví o narůstajícím počtu útoků na křesťanské symboly. Ve Francii i v Německu se o tomto skandálu znesvěcení a o identitě pachatelů výmluvně mlčí… Neuslyšíte ani slovo, ani sebemenší náznak, který by mohl vést k podezření, že s tím mají něco společného migranti… Pachatelům vyloučení ze společnosti nehrozí, ale ti, kdo se odváží spojovat znesvěcení křesťanských symbolů se současnou masovou imigrací do Evropy, jsou obviněni z nenávisti, nenávistných projevů a rasismu…“- PI News, 24. března 2019. Ve Francii jsou podle německého webu PI-News každý den znesvěceny v průměru dva kostely. V roce 2018 ve Francii proběhlo 1 063 útoků na kostely a křesťanské symboly jako jsou kříže, obrazy a sochy. To představuje 17% nárůst oproti roku 2017, kdy proběhlo 878 útoků. Situace se tedy výrazně zhoršuje.

V únoru a březnu proběhly ve Francii například tyto akty znesvěcení:

Vandalové vydrancovali kostel Notre-Dame des Enfants v Nîmes a z lidských exkrementů tam udělali kříž. Hostie vyhodili do odpadků.

Kostel svatého Mikuláše (Saint-Nicolas) v Houilles byl v únoru poničen celkem třikrát. Místní duchovní řekl, že socha Madony s dítětem z 19. století byla „rozdrcena na padrť“ a je považována za „neopravitelnou“. Kříž původně zavěšený na zdi byl stržen a pohozen na podlahu.

Vandalové znesvětili a zničili kříže a sochy v Katedrále Saint-Alain v Lavauru (Cathédrale Saint-Alain de Lavaur). Paže sochy ukřižovaného Krista zkroutili do posměšné karikatury a nakonec spálili oltářní plátno.

V neděli 17. března 2019 podpálili žháři brzy po polední mši Kostel svatého Sulpicia v Paříži.

Podobné zprávy přicházejí také z Německa. Jen v březnu 2019 byly poničeny nebo zapáleny čtyři kostely. Web PI-News (Politically Incorrect) to popsal takto: „V naší zemi probíhá plíživá válka proti všemu, co symbolizuje křesťanství: jsou to útoky na kříže na vrcholcích hor, na sošky svatých v kapličkách u silnic, na kostely… a nedávno dokonce i na hřbitovy.“ Kdo je za tento rostoucí počet útoků na kostely zodpovědný? Německá zpráva napovídá: „Zpřerážené kříže, zničené oltáře, podpálené výtisky Bible, převrácené křtitelnice a dveře kostela jsou počmárané islámskými výrazy jako třeba ́Alláhu Akbar ́.“ Německá zpráva z 11. listopadu 2017 konstatovala, že jen v Bavorsku bylo poničeno asi 200 kostelů a mnoho křížů: „V současnosti se policie zabývá znesvěcením kostelů téměř dnes a denně. Pachatelé jsou často mladiství výtržníci s migračními kořeny.“ Jiné zdroje popisují pachatele jako „mladé islamisty“. Bohužel to vypadá tak, že v evropských regionech s početnými muslimskými populacemi dochází k nárůstu útoků na kostely a křesťanské symboly. Například v Severním Porýní-Vestfálsku v Německu, kde žije více než milion muslimů, byla v roce 2016 před Vánocemi sťata hlava téměř 50 křesťanským sochám (včetně soch Ježíše Krista) a řada křížů byla zničena.

V roce 2016, po příchodu dalšího milionu převážně muslimských migrantů do Německa, napsaly místní noviny v padesátitisícovém městě Dülmen „téměř žádný den se nyní neobejde bez toho, aby v našem městě a jeho okolí nebyla zničena sakrální socha.“ Zdá se, že tam, kde ve Francii roste počet muslimských migrantů, roste i počet vandalských útoků na kostely. Studie z ledna 2017 uvedla, že „extremistické islamistické útoky na křesťany“ vzrostly ve Francii o 38 procent, z 273 útoků v roce 2015 na 376 útoků v roce 2016. Většina těchto útoků se stala v době Vánoc a “mnoho útoků se událo v kostelech a různých modlitebnách.” Jako typický poslouží příklad z roku 2014, kdy jeden muslim „závažně poničil“ interiér historického katolického kostela v Thonon-les-Bains. Podle zprávy (doplněné fotografiemi) „převrátil a roztřískal dva oltáře, kostelní svícny a kazatelny, zničil sochy, serval dolů tabernákl, zkroutil mohutný bronzový kříž, vyrazil dveře do sakristie a rozbil několik vitrážových oken. A pak ještě “rozdupal” eucharistii.

Podobné případy vandalismu v jiných evropských zemích naleznete  mnoho… V téměř každém případě útoku vandalů na kostely se úřady a média snaží identitu vandalů zatajit. V těch vzácných případech, kdy na veřejnost unikne informace, že pachatelé jsou muslimové a imigranti, jsou pachatelé prezentováni jako duševně nemocní lidé. Jak uvádí nedávná zpráva na webu PI-News: „Téměř nikdo nepíše ani nemluví o narůstajícím počtu útoků na křesťanské symboly. Ve Francii i v Německu se o tomto skandálu znesvěcení a o identitě pachatelů výmluvně mlčí… Neuslyšíte ani slovo, ani sebemenší náznak, který by mohl vést k podezření, že s tím mají něco společného imigranti… Pachatelům vyloučení ze společnosti nehrozí, ale ti, kdo se odváží spojovat znesvěcení křesťanských symbolů se současnou masovou imigrací do Evropy, jsou obviněni z nenávisti, nenávistných projevů a rasismu…“

Raymond Ibrahim je autor nové knihy Sword and Scimitar: Fourteen Centuries of War between Islam and the West (Meč a turecká šavle: Čtrnáct století války mezi islámem a Západem), vedoucí spolupracovník Gatestone Institute a spolupracovník nadace Judith Rosen Friedman při Fóru pro Blízký východ (Middle East Forum).

Video