Liturgické barvy

Liturgické barvy

Už v nejranějších kulturách dostaly barvy pevnou náboženskou symboliku, např. u Egypťanů a Židů. Od 12. – 13. stol. byly v katolické církvi stanoveny barvy pro liturgická období, např. bílá barva pro Velikonoce, červená Svatodušní svátky, fialová pro advent a postní období atd.

Ornat bily

Bílá je barvou světla, a proto je obrazem Krista, který je světlem světa. Používá se o všech svátcích Páně, pokud nepřipomínají umučení. Bílá také symbolizuje nevinnost a čistotu, a je tudíž používána o svátcích Panny Marie, andělů, svatých vyznavačů, panen a vdov, kteří netrpěli mučednickou smrtí, a používá se i při pohřbu dětí. Dalším významem bílé barvy je radost, a používá se tedy při všech radostných příležitostech, v průvodech a při udílení svátostí, vyjma svátostí smíření a pomazání nemocných. Je vlastní Velikonočnímu období, Narození Páně. Navíc ještě Jana Křtitele (24.6.), katedry svatého Petra a obrácení svatého Pavla. 

Ornat červený

Červená připomíná utrpení a oheň. Proto se používá na Květnou neděli, Velký pátek, o Seslání Ducha svatého, při slavení utrpení Páně, apoštolů, evangelistů a mučedníků.

Ornat zelený

Zelená je barvou naděje, neboť evokuje pohled na zelené osení slibující bohatou úrodu. Symbolizuje také Kristovo zmrtvýchvstání a používá se v liturgickém mezidobí.

Ornat fialový

Fialová barva připomíná barvu popela a znamená pokání a kajícnost. Přísluší Adventní a Postní době, dále i mším za zemřelé (všech věrných zesnulých) a smírným obřadům.

Ornat ružovy

Růžová – radostná, zase podle zvyklostí, je vhodná pro III. adventní neděli (začíná „Radujte se“) a IV. neděli postní doby („Vesel se“).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Modrá – je také barvou čistoty a nevinnosti, užívanou o svátcích Panny Marie.